Jiří Hanke – Rodinné balení
Významný český dokumentarista Jiří Hanke představuje v Czech Photo Centre výstavu s názvem "Rodinné balení" - reprezentativní průřez tvorbou všech sedmi členů rodiny Hankeových, kteří se věnují či věnovali fotografii.
CZECH PHOTO CENTRE
Na zlatě 1, 158 00 Praha 5
2. 3. — 29. 3. 2017
Jiří Hanke – Rodinné balení
Významný český dokumentarista Jiří Hanke představuje v Czech Photo Centre výstavu s názvem “Rodinné balení” – reprezentativní průřez tvorbou všech sedmi členů rodiny Hankeových, kteří se věnují či věnovali fotografii.
„Otisky generace“ je název jedinečného, dlouholetého a stále pokračujícího fotografického souboru Jiřího Hankeho. Na portrétech rodičů s dětmi v něm autor sleduje rodové podobnosti i rozdílnosti, ale i psychosociální vazby a vlivy rodinného prostředí. Na stovkách fotografií tak podrobuje svému zkoumavému pohledu lidi známé i neznámé, a samozřejmě také vlastní rodinu.
Výsledkem je vzrušující obrazové svědectví o tajemstvích života. Jeho zákonitostech, náhodnostech, paradoxech, nadějích, radostech, zklamáních… A toto svědectví s každým dalším snímkem souboru pokračuje a dokazuje nezvratitelný a současně krásný fakt, že každý člověk a jeho život je neopakovatelný originál.
Jiří Hanke se však s těmito fotografickými důkazy nespokojil a, jak svědčí výstava „Rodinné balení“, rozhodl se je převést do reálného života. Vlastního života. Stal se tvůrcem jakýchsi „Otisků generace č. 2“, které představuje výstava sedmi členů jeho rodiny – otce, ženy, syna, dcery, dvou vnuků a jeho samého. Výstava dokládající, jak se profese, zaujetí či posedlost dokáží přenášet z generace na generaci. Jak se talent může i dědit. A jak je každý při tom při všem neopakovatelně svůj.
Jiřímu Hankemu zjevně nestačilo, že je jedním z nejvýraznějších českých dokumentaristů, jehož soubor „Pohledy z okna mého bytu“ velký guru filozofie fotografie Vilém Flusser dokonce obdivně analyzoval v prestižním časopise European Photography a Hankeho nazval fotografickým akrobatem. A zřejmě ho plně neuspokojila ani skutečnost, že je po čtyři desetiletí považován za významného galeristu, do jehož Malé galerie na Kladně se pravidelně sjížděla i celá umělecká Praha. Chtěl ještě něco víc. A tak se stal inspiračním zdrojem a posléze i tvůrcem svérázné rodinné tvůrčí skupiny, či klanu, anebo firmy, která se svou činností hrdě hlásí ke svým kořenům sahajícím od praděda po pravnuky. Však také svému otci, rovněž Jiřímu, z vděčnosti uspořádal k nedožitým sedmdesátinám jeho vůbec první výstavu.
A žena Jiřina? Básnířka a malířka tíhnoucí i ve fotografii spíš k estetizujícímu výrazu? To ona působila na potomky kreativním pojetím tvorby a vyvažovala tak Jiřího bytostný dokumentarismus. Není divu, že oba vlivy jsou pak patrné v práci jak dcery Lucie, tak vnuků Dominika a Vojtěcha, ale především syna Michaela. Ten sice jako vystudovaný ekonom fotografii dlouho odolával, ale neodolal. Ve svých čtyřiceti letech vzal do rukou fotoaparát a od toho okamžiku sbírá na domácím i mezinárodním poli jednu prestižní cenu za druhou. Má několik hřiven najednou: Umí si vybrat silné téma. Na první pohled obyčejné, ale ve svém dopadu na diváka nevšední. A umí ho pojmout citově velmi působivě. Vždyť co je zvláštního na tématech Cirkus, Zábavy seniorů, Šachy – turnaje mládeže, Letecký den nebo Dostihy? Nic. Michael v nich ale dokáže vycítit základní emoce. A ty emoce zachytit a rozehrát do symfonické básně o lidech. Stalo se tedy po zásluze, že k pěti oceněním soutěže Czech Press Photo a dalším třem mezinárodním přibyla nyní, v únoru 2017, i cena světové soutěže World Press Photo. Jediná v tom roce udělená českému autorovi v těžké konkurenci více než sta tisíc fotografií profesionálů z celého světa.
Otec Jiří a matka Jiřina mohou být spokojeni. Nejen proto, že rodinná tradice i jejich zásluhou pokračuje a sklízí úspěchy. Ale především: O Michaelovi, a nejen o něm, v budoucnu asi ještě hodně uslyšíme.
Daniela Mrázková
Otevírací doba CPC:
Út-Pá 11:00 – 18:00 hod., So-Ne 10:00 – 18:00 hod.
